U kuchyňského robota s kovovým pláštěm napájeného třížilovým přívodem (L, N, PE) je za normálního stavu ochrana proti úrazu elektrickým proudem zajištěna ochranným vodičem PE připojeným na vodivý kryt. Pokud revizní měření (izolační odpor, ochranný vodič, případně unikající proud) nevykazuje závadu, pak je reálný průraz síťového napětí na kovový plášť technicky velmi nepravděpodobný. Přesto může uživatel subjektivně vnímat „probíjení“. V praxi se obvykle jedná o jeden z následujících fyzikálních jevů.

1. Kapacitní unikající proud ze síťového filtru

Moderní domácí spotřebiče obsahují na vstupu EMI/RFI filtr, jehož součástí bývají tzv. Y-kondenzátory zapojené mezi vodiče L/N a ochranný vodič PE. Tyto kondenzátory vytvářejí vůči kostře spotřebiče malý kapacitní proud.

Typické hodnoty:

• kapacita Y kondenzátoru: cca 1–4,7 nF

• unikající proud při 230 V / 50 Hz: řádově 0,1–0,5 mA

To je hluboko pod limitem dle ČSN EN 60335-1, kde se pro přenosné spotřebiče připouští unikající proud až okolo 0,75 mA.

Pokud je přístroj izolován od země (gumové nožky, plastová pracovní deska), může se kovový povrch nacházet na tzv. plovoucím potenciálu. Při dotyku člověkem se tento potenciál vybije přes tělo a může vzniknout pocit:

• slabého brnění

• „mravenčení“

• krátkého výboje při dotyku skleněné nádoby

Je to běžný jev u mnoha spotřebičů s kovovým krytem.

Důležitý moment:
Skleněná nádoba je dielektrikum, ale její povrch může být vlhký nebo znečištěný a tím se stane vodivější než samotný plášť. Při vložení nádoby může dojít ke změně kapacitních poměrů a uživatel pocítí vybíjení náboje.

2. Statická elektřina (triboelektrický efekt)

Při manipulaci se skleněnou nádobou vzniká velmi snadno statický náboj:

• tření skla o plastové těsnění

• tření o suché ruce

• nízká relativní vlhkost vzduchu

Napětí statického náboje může dosahovat:

• několika kilovoltů, ale s extrémně malým nábojem

To může způsobit:

• krátký elektrostatický výboj při dotyku kovového pláště

• subjektivní pocit „kopnutí“

Protože přístroj stojí na gumových nožkách, není galvanicky uzemněn přes pracovní desku, takže statický náboj se kumuluje.

3. Nedokonalé uzemnění v instalaci

Další častá příčina je porucha mimo samotný spotřebič:

• zásuvka bez funkčního ochranného vodiče

• přerušený PE v prodlužovacím kabelu

• vysoký přechodový odpor ochranného vodiče

V takovém případě se kovový plášť chová jako plovoucí kapacita mezi L a N a může mít potenciál kolem 100–120 V proti zemi, ale s velmi malým proudem. Multimetr s vysokým vstupním odporem tuto hodnotu často ukáže.

Revize spotřebiče pak vyjde v pořádku, protože závada je v instalaci objektu.

4. Povrchové svodové proudy způsobené vlhkostí

Pokud je na povrchu:

• voda

• kondenzát

• zbytky potravin

• solné nebo kyselé roztoky

může vzniknout povrchový elektrolyt, který zvyšuje vodivost mezi kovovým tělem a jinými částmi.

U mixérů je to poměrně běžné, zejména pokud se nádoba nasazuje mokrá po mytí.

5. Psychofyzikální efekt (citlivost kůže)

Lidské prsty dokážou vnímat proudy již kolem:

• 0,1 mA

což je hodnota hluboko pod nebezpečnou úrovní. Proto i naprosto normální unikající proudy mohou být subjektivně interpretovány jako „probíjení“.

Doporučený diagnostický postup

Z hlediska servisní techniky je vhodné provést následující měření:

1. Kontrola ochranného vodiče

   • odpor PE < 0,1 Ω

2. Měření unikajícího proudu

   • metoda dle ČSN EN 60335

   • limit cca 0,75 mA

3. Měření potenciálu pláště vůči zemi

   • vysokoodporovým voltmetrem

   • následně zatížit odporem 1–2 kΩ (simulace těla)

4. Ověření zásuvky

   • impedance smyčky

   • spojitost PE

5. Zkouška v jiné instalaci

   • často závadu okamžitě eliminuje

Technický závěr

Pokud:

• izolační odpor spotřebiče je v normě

• ochranný vodič je funkční

• unikající proud nepřekračuje normu

pak je pravděpodobné, že zákazník vnímá:

1. kapacitní unikající proud ze síťového filtru,

2. elektrostatický výboj ze skleněné nádoby,

3. případně kombinaci s nedokonalým uzemněním zásuvky.

V takovém případě se nejedná o závadu spotřebiče, ale o běžný fyzikální jev, který je u kovových spotřebičů na izolované podložce relativně častý.